Kapverdský jazyk Kriol

Crioulo nebo Kriol byl vytvořen v prvních letech osídlení koncem patnáctého století z naléhavé potřeby vzájemného porozumění mezi otroky z různých kmenů Guiney a s evropskými osadníky přicházejícími hlavně z Portugalska. Samozřejmě „reinol“ (jazyk Království, tj. portugalština) byl surovinou pro výrobu tohoto jazyka, překvapivě jednoduchého a jasného, vytvořeného v každodenních kontaktech mezi všemi účastníky, v procesu, který začal s klasickým vstupem komerční komunikace a který by později vyvinul jazyk schopný vyjadřovat myšlenky a pocity bohatství, schopný generovat bohaté jazykové projevy, například morna.

Kréolština je technicky neo-latinský jazyk a je úplně zaniklá v portugalštině, do té míry, že v poslední době vzbudila zájem lingvistů hledajících reziduální prvky archaické portugalštiny. Navzdory touze stanovit kreolštinu jako oficiální jazyk je v „bezzemí“, což vede významný počet učenců (školáků) do kritické situace, kdy bez učení se portugalštiny (která zůstala oficiálním jazykem Kapverd) nejsou schopni vyjadřovat se písemně v kreolštině. Je to situace, která vyžaduje naléhavou pozornost, protože existuje riziko, že se generace ocitne bez přístupu ke kultuře.

Je nezbytné uplatňovat ustanovení ústavy Kapverd, která je vytvořit skutečné podmínky pro to, aby se kreolština stala oficiálním jazykem země, stejně jako portugalština.

Výslovnost: „dj“ zní jako „j“ jako v jungle  – „g“ zní jako „gh“ ghost – „x“ zní jako „sh“jako v shade – „lh“ zní jako „l“ v million – „nh“ zní jako „ni“ v onion  – „tx“ zní jako „ch“ jako v chain.
Články neexistují, stejně jako variace (rod, číslo).

Milión – Um milhão
jak? – komu?
automobil – auto – káru
proč? – Pamodi?
předevčírem – Ontonti
cigareta – sigáru
zavřeno – fitchadu
pozítří – otra manham/ depois de manha
máte pokoj k spaní? – Bu tem um kuartu pa durmi?
lékař – dotór
dvoulůžkový pokoj – kuartu ku kama pa dós algem
lékárna – farmása
Vše je v pořádku? – tudu bem, tudu dretu
První – Primeru/Prumer
Čtvrtý – Quarta
Pátek – sèsta fera
benzín – gazólina
benzínová pumpa – bomba di gazulina
dej mi – Da-n
dobrý večer – bo noti
hodně štěstí – bo sorti
Dobré ráno – Dobré odpoledne – buon giorno-bo tardi
potraviny / obchod s potravinami – kumida /loja aliméntu
nemocnice – spital/hospital
jak se máte? – Moki bu sta?
jak se to říká v kreolštině? – kumò ki bu ta txoma-l na Kriolu?
jak daleko? – kantu lonji?
kolik času? – kantu tempu?
kolik to stojí? – kantu?
Kolik je vám let? – ki idadi bu tem?
Můžu? – Podi?
nerozumím – n‘ ka sta ‚ntendi
mám – nemám – m ‚tem- m‘ ka tem
bydlím v – nha morada é
nespěchám – n ka sta ku presa
pošta – Kureio
Pondělí – Segunda fera
jmenuji se … – nha nomi è…
blízko – daleko – pertu – lonji
Otevřeno – abertu
čůrat – fase xixi
prosím – Favor
policie – pulísia
pohlednice – pustal
pokoj s vlastní koupelnou – kuartu ku kasa-banhu particular
pokoj se dvěma postelemi – kuartu ku dós kama
guma (kolo) – pineu
Sobota – Sábado/sábadu
Druhý – Sugundu/Segund
uvidíme se později – ti logu, ti proxima
uvidíme se zítra – ti manham
ukaž mi – Mostra-n
Neděle – Domingo/ dia dimingu
díky- za nic – Obrigadu-de nada
věc – kusa
Třetí – Tirseru/Terser
Čtvrtek – kinta fera
dnes – Oxi
zítra – Manham
zítra ráno – Manham de sed/manham sédu
Úterý – tèrsa fera
velmi – málo – tcheu-poku
počkejte chvilku – spera un momentu
Středa – kuárta fera
dobře – špatně – Bem-Mal
co to je? – kel è kusè?
Kolik je hodin? – ki óra stá?
co chcete? – kusa bu kre?
Jak se jmenujete? – moki bu tchoma?
kam jdeš … – na undi ta bai pa …
Kde bydlíte? – undi bu ta mora?
Kde? – Undi
kdo? – kem?
s teplou vodou – ku águ kenti
včera – Aont
Mluvíte anglicky? – bu ta papia inglés?Bu ta fala inglés?
1 – jeden 2 – dva 3 – tři – 1 um 2 – dós 3 – trés
10-deset 11 – jedenáct 12 – dvanáct-10 – dés 11 – onzi 12 – dozi-
1000 tisíc – 1000 – mil
13 – třináct 14 – čtrnáct 15 – patnáct – 13 – treizi 14 – katórzi 15 – kinzi
16 – šestnáct 17 – sedmnáct 18 – osmnáct – 16 – dizaséx 17 – dizaséti 18 – dizoitu
19 – devatenáct 20 – dvacet – 19 – dizanóvi 20 – vinti
200 dvě stě – 200 – duzéntus
30 – třicet 40 – čtyřicet 50 – padesát – 30 – trinta 40 – korenta 50 – sunkuenta
4 – čtyři 5 pět 6 – šest – 4 – kuátru 5 – sinku 6 – séx / sax
500 pět set – 500 – kinhentus
60 – šedesát 70 – sedmdesát 80 – osmdesát – 60 – sasenta 70 – satenta 80 – oiténta
7 – sedm 8 – osm 9 – devět – 7 – set 8 – oit 9 – nov /7 – séti 8 – oitu 9 – nóvi
90 – devadesát 100 sto – 90 – noventa 100 – sem

co je k jídlu? – kusè bu teni pa-m kumi?
je to za dobrou cenu – sta baratu
je to drahé! – sta karu!
mám hlad – n-sta ku fómi mám žízeň – n-sta ku sedi
účet, prosím?- kónta favor?
kolik to stojí? – è kantu?
nerozumím vám – n ka ta konprende
mluvte pomalu – pur favor, papia digabar
opakujte, prosím – torna fla, pur favor
zapomněl jsem peníze – n diskise di nha dinheru
voda – águ
vodní meloun – balansia
langusta – lagosta
Pomeranč – laranja
pečené – ásadu
avokádo – bakati/ Abakati
banán – banana
sklenice – kopu
pivo – sarabedja o serveja
hovězí steak – bifi, bitoki
vařené- ferbedu
lahev- garáfa
pudding- pudim
koncha- búziu
cáchupa – katchupa (kukuřice, fazole, maso nebo ryby a zelenina)
káva- káva s mlékem – kafé ku leti, galom
dušené kozle – kábritada
hovězí – kárni
zelí – kobi
večeře- djantá
Cibule- sabóla
nůž- faka
krokety – króketi (jsou obvykle z ryb)
lžíce- kudjer
destilát z cukrové třtiny – grogu – (póntchi + melasa)
espresso – kafé pekenu
fazole – fixoada
zelé – sapatinha
mouka- farinha
vidlička- gárfu
sýr- kexu
jahoda- murángu
smážené – fritádu
ovoce- fruta
rak- kamárom
Garopa – garopa (druh malého mérouše na porci)
zmrzlina- jeládu
pšenice- trigu
grilované- gredjadu
salát- alfása
mléko- leite
citron- limao
vepřové maso- porku
kukuřice- midju
mango- mangi
marmeláda- doxi di (guava, papaia )
jablko- masam
lilek- brijéla
menu – ementa
trh- merkadu
měkkýši a korýši- marisku
kráva- báka
muraena- moreia
chléb- pom
brambora- batáta ‘ngleza (smážené- fritta, ferbédu-vařené)
chilli paprička – malgéta o piripiri
sladká paprika – pumentom
ryba – serra – pexi – sèra
polenta- xerem
Kuře- frángu
kuřecí, kuřecí polévka – kanja di galinha
Chobotnice- polvu
Rajče- tumáti
Oběd- almusu
Petržel- sálsa
Snídaně – pekenu almusu
Rýže – arós
Omáčka – modju
Špíz- pintchu
Špenát- spinafre
Ovocný džus – sumu
Stůl- mésa
čaj – xá (na Kapverdách se říká skoro vše)
Tuna – atum
Dort – bolu
Ubrousek- guárdanápu
Vejce- óbu
Hrozny- uva
Víno – vinhu o binhu (bílé, červené tint)
cuketa- bóbrinha
Rybí polévka- kaldu di pexi